X

Stanovisko Integrity Life k bakalářské práci Bc. Lucie Neumanové

Dne 12. 9. 2017 byla na ETF UK, pracoviště ETS, obhájena bakalářská práce s názvem „Pastorační práce s lidmi, kteří prošli organizací Integrity Life“ a následně zveřejněna v elektronické podobě v repozitáři závěrečných prací. Autorkou je Bc. Lucie Neumanová a vedoucím práce Bc. David Novák, M.Th. Oponentem byl doc. Pavel Hošek, Th.D.

Co práce mimo jiné obsahuje

Autorka se v praktické části práce zabývá výhradně naší organizací a na základě dat sebraných od pěti vybraných osob, které měly nějaký problém, negativní zkušenost či zranění při odchodu z Integrity Life (dále jen IL), činí mimo jiné následující závěry: Nepřímo nás označuje za „sektu“ a přímo za „společenství se sektářskými praktikami a rysy“. Působení Integrity Life má škodlivý vliv na studenty a ti by měli po odchodu vyhledat pastorační či poradenskou pomoc v jiném křesťanském prostředí. Pracovníci Integrity Life údajně používají manipulaci a přímý či nepřímý nátlak. Integrity Life se stalo uzavřenou skupinou, přestalo zvát na své akce osobnosti „zvenčí“ a je zcela uzavřeno reflektovat na vnější podněty a kritiku.

Postoj In-Life ke kritice a obviněním

Naše práce je založena na biblických principech pravdy, lásky, laskavosti, porozumění a pomoci. Jak už svědčí náš název, sami u sebe usilujeme o integritní život ve smyslu upřímnosti a pevných morálních zásad a také ve smyslu celistvosti, souladu různých oblastí života. Fascinujícím příkladem je nám v tom osoba Ježíše Krista. Ke stejným věcem se také snažíme inspirovat ty, kteří se během svého studia připojí k naší práci mezi studenty.

Samozřejmě, že se může stát a stává se, že i přes veškeré úsilí v některých situacích dojde ke konfliktům a zraněním. To je v jakémkoliv lidském společenství nevyhnutelné. Snažíme se s tím vypořádat konstruktivním a citlivým způsobem a vždy mezi osobami, kterých se to konkrétně týká. Nezdráháme se uznat svá pochybení a usilujeme o smíření a nápravu tam, kde je to možné. Konstruktivní kritiku a pohled zvenčí vítáme. Je, ale nemožné reagovat sebereflexí na anonymní pomluvy a lživá obvinění.

Naše reakce na samotnou práci, její závěry a obvinění

  1. Nekorektní postup a metodologie

    Autorka má bezpochyby právo na svůj kritický názor, nemůže jej ale zaměňovat za objektivní vědecký výzkum, protože lze jednoduše prokázat, že není ani korektní, ani vědecký. Je až úsměvné, jak to, co v běžném životě nazýváme šířením klepů a pomluv, je v této bakalářské práci nazváno metodou sběru dat - viz citace:

    str. 48 „Primární sběr dat probíhal zejména ústně, během běžných rozhovorů ve chvílích, kdy jsem se s lidmi dostala na pole určitých témat (vyprávění o minulosti, jejich vlastní duchovní cestě či cestě a zkušenosti jejich přátel, aktuálně či v minulosti prožívaných psychických či duchovních krizí a obtíží, či řeč přišla na samotný In-Life).“
    Za dobu své existence prošlo službou IL přibližně 4000 osob. Autorka se pokusila oslovit přibližně 20 osob (sama si není jistá, kolik jich přesně bylo), cíleně vybraných jako těch, které mohly pocítit nějakou osobní újmu. Z těchto dvaceti lidí byli pouze 4 ochotni s autorkou spolupracovat a písemně odpovědět na otázky jejího výzkumu a 1 souhlasil s přepisem osobního rozhovoru samotnou autorkou (str. 49 práce). Pouze 1 z nich byl ochoten se pod svou výpověď podepsat. Výpovědi nejsou zveřejněny v elektronické verzi a proto není možné si je ověřit. Práce ignoruje drtivou většinu těch, kteří komunikují vděčnost za to, co skrze IL dostali. Jejich zkušenost byla veskrze pozitivní a osobně se nesetkali s jevy popisovanými oněmi pěti osobami. Pomocí této “metodiky” lze u jakékoliv skupiny “dokázat” cokoliv, co si autor vytýčí (viz posudky doc. Ing. Pavla Bachmanna, Ph.D., a Ing. Kateřiny Kantorové, Ph.D., a vyjádření Ing. Miroslava Tesaříka).

  2. Osobní zaujatost autorky, vedoucího práce a hlavního konzultanta

    Vedoucí bakalářské práce Bc. David Novák, M.Th., byl v konfliktu s pracovníky pražské pobočky IL. Tito byli členové sboru CB Praha 13 v době, kdy zde byl Bc. David Novák, M.Th., pastorem. V letech 2013 a 2014 především pro neshody s Bc. Davidem Novákem, M.Th., zde pracovníci IL ukončili členství (lze doložit). Jeho neobjektivita vycházející ze střetu zájmů je patrná i v posudku vedoucího práce, kde v závěru udílí několik rad, jak se má IL změnit. To je zcela nad rámec jeho role hodnotitele bakalářské práce a svědčí o jeho osobní emocionální zaangažovanosti. Neodkrytí tohoto střetu zájmů je nejen neetické, ale i proti předpisům Univerzity Karlovy.

    Sama autorka v práci přiznává, že IL začala vnímat negativně až zpětně. Prvním impulzem byl článek vedoucího práce, dalšími impulzy byly rozhovory s vybranými respondenty a také rozhovory s vedoucím práce, Bc. Davidem Novákem, M.Th., se kterým, jak autorka uvádí: „...jsme toto téma často řešili“. Vše na str. 11.

    Snahu ze strany IL o navázání komunikace s autorkou za účelem nápravy porušeného vztahu autorka kategoricky odmítá (lze doložit).

    Ani Petr Polách, uvedený autorkou práce jako konzultant, není v žádném ohledu nezaujatou osobou. V minulosti byl členem úzkého vedení IL a jeho rozhodnutí odejít z IL bylo spojeno se zraněním a hořkostí, které se až doposud nepodařilo navzdory pokusům ze strany ředitele IL překonat.

    Jak mohou být závěry práce věrohodné, když byla zvolena chybná metodika a autorka, vedoucí práce i konzultant jsou prokazatelně ve střetu zájmů?

  3. Údajné sektářské prvky v Integrity Life

    Je těžké se jakkoli bránit, pokud jste označeni za sektu nebo organizaci se sektářskými praktikami. Je lepší, aby se k tomu vyjádřili jiní (můžeme doložit například vyjádření tajemníka České evangelikální aliance nebo členů poradního výboru IL).

    Práce neuvádí žádné teologické důvody pro své tvrzení o sektářských prvcích v IL. Své tvrzení opírá o některé sociologické jevy. Proti tomu lze namítnout:

    • Byli bychom asi první sekta, která nemá (jak autorka správně uvádí) žádnou formu členství.
    • Byli bychom velikou raritou mezi sektami, protože své ne-členy pravidelně povzbuzujeme k odchodu.
    Vychází to z faktu, že Integrity Life je organizací, která pracuje primárně s vysokoškolskými studenty a že tedy zcela přirozeně a programově docházelo, dochází a bude docházet k odchodům lidí z IL z jednoho prostého důvodu - přestanou být univerzitními studenty. Snahou IL není si tyto lidi trvale udržet pro sebe, ale vyslat či uvolnit je do rozličných profesních prostředí a také do jednotlivých sborů různých křesťanských církví, kde budou nositeli hodnot, které v IL přijali. Tato skutečnost je ve své podstatě „antisektářská“. Jejím ignorováním navíc vzniká mylný dojem, že valná většina odchodů z IL je negativní, násilná a spojená se zraněním, což je v příkrém rozporu s realitou.

  4. Údajný škodlivý vliv IL na studenty

    O opaku svědčí desítky a stovky veřejně sdílených svědectví samotných studentů o vlivu pracovníků a přátel z IL na jejich život, kariéru, sebehodnotu a identitu. Pouze zlomek z nich je dohledatelný na internetu.

    Sama autorka uvádí: „Nepodařilo se zachytit užití nabízených pastoračních postupů, jelikož nikdo z respondentů pastorační pomoc v souvislosti se svými obtížemi nevyhledal.” (str. 57) Nabízí se otázka, čím tedy tato práce je, když ne tím, co uvádí ve svém názvu? I na tuto otázku si sama autorka na stejné straně odpovídá: „Hlavní cíl práce – nechat příběhy po letech vyplavat na povrch – se naplnil.“ Anonymní a neověřitelné příběhy vyplavaly, lidé z Integrity Life byli nařčeni ze sektářství, očerněni a tím i odsouzeni. A o to patrně ve skutečnosti také šlo.

    K naší činnosti se také vyjádřily desítky osob „zvenčí“, které nás znají, jak z Česka a Slovenska, tak i ze zahraničí (možno také doložit).

    Každý člen kterékoliv akademické obce má možnost se sám přesvědčit o škodlivosti či prospěšnosti práce IL. Je vítán přijít na jakoukoli akci organizovanou kteroukoli z poboček IL (v Brně, Praze, Hradci Králové nebo Bratislavě).

  5. Používání manipulace a nátlaku

    Studenti jsou inteligentní a vnímaví mladí lidé a bezpečně poznají jakoukoli manipulaci či nátlak. Zvláště v dnešní době jsou na tyto praktiky velmi citliví. Nepopíráme, že vyučujeme Bibli a křesťanské hodnoty a principy a byli bychom proti samotnému Bohu, který dal člověku svobodnou vůli a možnost si vybrat, kdybychom chtěli někoho k čemukoli donutit. Vždyť, jak říká Bible: "... žádné království vnitřně rozdělené nemůže obstát..."

    Nelze vyloučit, že během 35leté historie IL v ojedinělých případech mohlo bez zlého úmyslu dojít k manipulativnímu jednání jak studenta, tak i pracovníka IL, ale to je něco úplně jiného než vytváření dojmu, že je manipulace v IL používána cíleně a programově – to je prostě lež.

    V každém prostředí tvořeném lidmi dochází ke konfliktům a IL není výjimkou. Ne vždy se podaří konflikty konstruktivně vyřešit a někdy dochází k tomu, že jedna strana konfliktu obviní druhou z manipulace nebo jiných nekalých praktik za účelem vlastního sebeospravedlnění. Příkladem toho může být i oněch 5 anonymních respondentů průzkumu, protože nevíme, kdo to je, proč se cítili manipulováni, kým měli být manipulováni, v jakém kontextu, jestli se pokoušeli to řešit s dotyčnou osobou, případně s pomocí nezávislého prostředníka atd. Bez toho ale nelze ověřit, zda došlo k manipulaci, a pokud k ní došlo, není možné sjednat konkrétní nápravu u konkrétní osoby.

    Manipulace využívá strach a strach je v přímém rozporu s křesťanským poselstvím víry, lásky a pravdy. Bůh nikoho nemanipuluje a my mu v tom chceme být podobní.

  6. Údajná uzavřenost IL do sebe

    I zde je až úsměv vyvolávající, jak se autorka snaží pomocí zavádějících a často i zcela nepravdivých tvrzení napasovat na IL obecné charakteristiky sektářského chování. Například na str. 31 uvádí: „Co se týče personálního zajištění akcí, po letech spolupráce s církvemi či mimocírkevními organizacemi (např. Atleti v akci) a např. řečníky z křesťanské veřejnosti (např. David Novák, Daniel Fajfr, Pavel Vopalecký aj.) si veškeré aktivity, a to od organizace po samotné vedení, přednášky či lektorství, In-Life zajišťuje lidmi z vlastních řad (pracovníci i dobrovolníci), v případě větších akcí (konference apod.) pak hosty ze zahraničí.” A na stejné stránce: „Od spolupráce s jinými křesťanskými organizacemi působícími také na půdě vysokých škol se In-Life spíše distancuje.“ Je sice pravdou, že jsme od roku 2013 přestali zvát zmíněného vedoucího bakalářské práce, ale další tvrzení jsou zcela zavádějící nebo nepravdivá a mohou být snadno vyvrácena. Na místní úrovni spolupracujeme s mnoha církvemi a nadále zveme křesťanské řečníky z Česka i ze zahraničí na naše akce. IL se pravidelně jako dlouholetý člen zúčastňuje akcí a setkání v rámci České evangelikální aliance a využívá služeb jiných křesťanských organizací (Křesťanská akademie mladých, European Leadership Forum, Nový život, Návrat domů). Našich zdrojů zase využívají jiní (budova, knihovna, vyučování a předávání zkušeností na církevních i mezidenominačních konferencích, vybudovaní vedoucí odcházející do různých církví...).

    Práce naprosto ignoruje dlouholetou spolupráci IL s křesťanskými církvemi a hnutími, která nejenom pokračuje, ale rozvíjí se a roste. Dokladem toho může být i rostoucí množství a široké spektrum partnerů, kteří za námi stojí a toto dílo podporují (viz. Výroční zpráva o činnosti Integrity Life).

Závěrem

Z  právních analýz vyplývá, že autorka bakalářské práce i vedoucí práce porušili několik odstavců Etického kodexu Univerzity Karlovy, konkrétně část I. odst. 5, 6, 7 a 16 a část III. odst. 1. Zároveň je zde důvodné podezření na porušení zákonů České republiky, například §3 odst.2a, §§81- 83, §135 zákona č.89/2012 Sb a §184 zákona č.40/2009 Sb.

Těm, kdo se na této dehonestující práci podíleli, jsme již odpustili. Škody a zranění, které práce svým zveřejněním na stránkách univerzity působí, však budeme muset nést dál.

Za Integrity Life z.ú. Ing. Josef Pavliňák, ředitel

Posudek na práci Lucie Neumanové „Pastorační práce s lidmi, kteří prošli organizací Integrity Life“

Autor posudku prohlašuje, že ač byl k posudku vyzván zaměstnancem Integrity Life (dále jen IL) vidí tuto závěrečnou práci poprvé a nebyl seznámen s námitkami IL před zpracováním posudku. Zároveň prohlašuje, že v minulosti byl dobrovolníkem IL, v současnosti je již dlouholetým členem CB. Autor posudku je garantem oboru sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové.

Předložená BP je čtivá, stylisticky zdařile napsaná a na parametry BP poměrně rozsáhlá (71 stran). Autorka dobře pracuje s teoretickými pojmy a celá teoretická část práce je na vysoké úrovni. Popis organizace, který je součástí teoretické části je obsáhlý a nejeví známky dehonestace vůči IL. Také praktická část práce se po letmém pohledu jeví jako kvalitní.

Za problematické body však považuji následující:

  • Sběr dat je proveden, cituji: „zejména ústně, během běžných rozhovorů ve chvílích, kdy jsem se s lidmi dostala na pole určitých témat.“
  • Vzorek respondentů, cituji: „...jde o záměrně vybraný vzorek. Zaměřila jsem se na ty příběhy, ve kterých se objevovaly a opakovaly specifické obtíže spojené s působením v organizaci a odchodu z ní.“
  • Zpracování dat, cituji: „Soustředila jsem se zejména na psychologické a sociální subjektivně nepříjemně vnímané obtíže, případně obtíže spojené s krizí víry apod. Z každého příběhu jsem si tímto způsobem vypsala výčet obtíží a jejich projevů či důsledků a také respondenty zmiňované a oceňované přínosy jejich působení v hnutí."

Ze zmíněného je tedy patrné, že největším problém práce je její metodické uchopení. Autorka problém analyzuje nesystematicky, soustředí se zejména na nepříjemné zkušenosti a subjektivně nepříjemně vnímané obtíže, do vzorku vybrala spíše nespokojené respondenty. Z popisu metodiky vyplývá, že přínosy působení hnutí jsou evidovány až druhotně a nebyla jim v rámci práce kladena rovnocenná pozornost. Při takto metodicky pojatém výzkumu přitom dojdeme ke stejnému výsledku v jakékoli organizaci či v jakémkoli církevním společenství.

Výsledky z těchto důvodů nelze v žádném případě považovat za zhodnocení práce IL, nýbrž spíše za analýzu obtíží a problémů respondentů nespokojených s prací vybrané církevní organizace. Domnívám se, že není etické, aby v pracích takového charakteru, bylo uváděno jméno posuzované organizace. Za každou organizací totiž stojí konkrétní lidé a dobrovolníci, kteří jsou tímto poškozováni. Dále se domnívám, že nesprávně zvolenou metodikou práce bylo a je poškozováno dobré jméno IL. Předložená bakalářská práce by neměla být nadále k dispozici ve veřejných archivech.

V Hradci Králové, 5. 1. 2018

doc. Ing. Pavel Bachmann, Ph.D.

Posouzení bakalářské práce

Název práce: Pastorační práce s lidmi, kteří prošli organizací Integrity Life
Autor práce: Lucie Neumanová
Vedoucí práce: Bc. David Novák, M.Th.
UNIVERZITA KARLOVA EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA

K vypracování posudku jsem byla vyzvána vedením organizace Integrity Life. Při hodnocení vycházím ze zkušeností s vedením diplomových a bakalářských prací na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity a Ekonomicko-správní fakultě Univerzity Pardubice. V organizaci Integiry Life, která je předmětem bakalářské práce, jsem několik měsíců pracovala na částečný úvazek, a můj manžel v této organizaci stále pracuje.

Bakalářská práce se věnuje tématu pastorace vybrané skupiny lidí, kteří se zapojili v organizaci Integrity Life. Práce byla vytvořena ve spolupráci s dalšími osobami, které pomohli vybrat respondenty kvalitativního výzkumu. Autorka se snaží využít informace získané sběrem dat z rozhovorů, které proběhly různou formou. Je zřejmé, že autorka čerpala z velmi rozsáhlých podkladů respondentů. Data byla nestrukturována a jejich zpravování bylo jistě velmi náročné. Výsledky výzkumu sloužily k navržení pastoračního přístupu k jednotlivcům vymezené skupiny. Práce je propracována do velmi podrobných detailů. Část, která se věnuje pastoraci, si nedovoluji hodnotit, neboť je mimo rámec mé odbornosti.

Dovolím si ohodnotit vlastní strukturu a rozsah práce, rešerši literatury a výzkumnou část práce. Teoretický základ se věnuje snaze o vymezení dvou hlavních pojmů s. 17-21 a Pastorační poradenství v oblasti sekt a náboženských hnutí s. 35-42. Teoretický základ stojí na 13 stránkách textu. V teoretické části se autorka nevěnuje nástroji, který následně používá v praktické části. Jedná se o kvalitativní výzkum, o který se autorka pokouší v praktické části své práce. Tento nástroj tedy postrádá teoretické uchopení. Autorka v teoretické části vychází z omezeného počtu monografických publikací (9 monografií). Využívána jsou především díla autora Zdeňka Vojtíška, a to i u témat, která zpracovává více autorů. Vyjadřování autorky práce je výrazně emotivně zabarveno.

V praktické části se autorka pokusila využít kvalitativní šetření. Jak již bylo zmíněno výše, tento nástroj nevychází z kvalitního teoretického uchopení. To pravděpodobně zapříčinilo i následující pochybení. Kvalitativní výzkum se používá jako nástroj zpřesňující kvantitativní šetření. Kvantitativní šetření se provádí na takovém výzkumném vzorku, aby mohla být zajištěna co nejvyšší shoda mezi základním souborem a zkoumaným vzorkem s cílem dosáhnout co nejvyšší reprezentativnosti získaných informací. Tam, kde je kvantitativní šetření potřeba prohloubit ještě o přesnější pochopení souvislostí, tam se ke kvantitativnímu šetření přidává i kvalitativní, např. formou hloubkových rozhovorů.

Pokud by autorka práce postupovala adekvátně, vytvořila by nejprve vzorek respondentů tak, aby odpovídal základnímu souboru. Základní soubor v tomto případě tvoří všichni lidé, kteří od založení Integrity Life odešli z této organizace. Do výzkumného vzorku by ideálně měli být zařazeni tito lidé na základě náhodného vylosování či pořadí. Další možností je vytvořit vzorek na základě identifikačních kritérií. Takto vybraným respondentům mohly být položeny otázky směřující k ověření hypotézy, že v Integrity Life probíhá negativní působení na její členy. Tato hypotéza není v práci nijak ověřována, ale je apriori předpokládána. Pokud by se takto provedeným šetřením potvrdila daná hypotéza, pak by mělo opodstatnění přikročit ke kvalitativnímu šetření a zkoumat více detailněji zjištěné negativní jevy. Takový postup by byl vědecky správný a objektivní.

Při vypracování práce měla být autorka upozorněna vedoucím práce na to, jak správně vědecky postupovat, aby práce měla dostatečnou vypovídací schopnost. Takto uchopená práce svoji vypovídací schopnost zcela ztrácí a stává se pouze zmapováním jednostranných výpovědí. Autorka neuvádí ani přesný počet respondentů, což je další slabina práce. Autorka neuvádí, že by se setkala s pozitivními výpověďmi lidí, kteří rádi vzpomínají na čas, kdy působili v Integrity Life. To, že tito lidé nebyli do výzkumu zahrnuti, opět zkresluje vypovídací schopnost celé práce. Pokud za celé roky působení Integrity Life je pouze malá skupina lidí, kteří negativně vzpomínají na své zkušenosti, pak je otázkou, proč vůbec tato práce vznikla a zda je předmětné se zabývat otázkou pastorace těchto několika případů. Z každé organizace odchází lidé a je přirozené, že ne všichni odchází v dobrém. Kdy se má pastorace již začít zaměřovat na takovéto případy? To opět z práce není zřejmé.

Práce vrhá nepodloženě špatné světlo na organizaci Integrity Life. Vzhledem k tomu, že autorka, dle mého názoru, nepostupovala dostatečně vědecky a objektivně, navrhuji práci neprezentovat jako veřejně přístupné dílo.

V Hradci Králové 9. 1. 2018

Ing. Kateřina Kantorová, Ph.D.
pedagogický zástupce vedoucího Ústavu podnikové ekonomiky a managementu,
Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice

Posouzení bakalářské práce

Ing. Miroslav Tesařík, podnikatel
V Brně 7.1. 2018

Vážení,
dovolte mi, vyjádřit se k tomu, jak na mne působí a jaký dojem ve mně zanechala bakalářská práce s názvem Pastorační práce s lidmi, kteří prošli organizací Integrity Life. Tato práce a její závěry mne nezanechaly v klidu. Musel jsem o ní dlouze a hluboce přemýšlet. Jejími závěry jsem byl dotčen a zasažen přímo v srdci. Studentské hnutí Integrity Life mne osobně velmi pozitivně ovlivnilo v minulosti a jako absolventa majícího nadále přístup k mnohým jeho zdrojům, a také jako člověka, jež má dlouhodobé osobní vztahy s dalšími absolventy i dnešními vedoucími, mne stále velmi pozitivně ovlivňuje. Zmíněná práce ale prezentuje IL v naprosto opačném světle a to velmi negativním a poškozujícím její dobré jméno. Hanobí v mých očích jeho principy, práci a osobní obětavost i profesionální zkušenosti mnoha lidí. Svým obsahem a povahou varuje a odrazuje druhé před jakoukoli účastí na jejích aktivitách. Co je za tím vším?

Jsem člověk, který se stal křesťanem v období studií na VUT v Brně. V letech 1991 až 1996 jsem se seznámil s lidmi a organizací Integrity Life působící pod tehdejším názvem Studenti pro Krista. Aktivně jsem se účastnil společenských akcí s přednáškami a vyučováním na různá biblická témata, společného studia Bible v menších skupinkách, individuálních rozhovorů a také mnoha zábavných a volnočasových akcí pro studenty (sportovní aktivity, lyžařské zájezdy, letní kempy...). Po ukončení studií a nástupu do zaměstnání jsem se rozhodl aktivity tohoto hnutí a svoji osobní účast v něm opustit. Propojit život pracujícího člověka s aktivitami v hnutí zaměřeném na studenty není dlouhodobě možné. Dodnes mne však s IL pojí trvalá osobní přátelství. Vídám se s lidmi, kteří již IL opustili v minulosti z obdobného důvodu, jako já. Mám ale také dlouhodobé vztahy s lidmi, kteří jsou v IL až dodnes jako vedoucí či tam zastávají jiné pracovní pozice. Navíc jsem působil 8 let jako starší sboru, do něhož chodili a dodnes chodí studenti zapojení do IL, a který je z velké části tvořen absolventy, jež již aktivity tohoto hnutí opustili, založili rodiny a nyní aktivně slouží v církvi. Mimo jiné jsem také založil firmu, ve které dlouhodobě pracuje 5 lidí, kteří prošli IL a také čas od času i studenti z IL, kteří hledají ve svém volném čase brigádu. S naprosto čistým svědomím tedy mohu říci, že osobně znám spoustu lidí spojených s Integrity Life v minulosti i současnosti za celé období od roku 1991 až do dnešního dne a jako mnohaletý člen Poradního výboru Integrity Life jsem zasvěcen i do okolností odchodů některých jednotlivců, kteří proti IL budují opozici.

Se závěry a celkovým vyzněním výše zmíněné práce se nemohu ztotožnit a to ani v nejmenším. Tato práce v mých očích vážným způsobem poškozuje toto studentské hnutí. Pokud bych si takovou práci přečetl jako student, tak bych se nikdy ani v nejmenším aktivit takto popisované organizace nezúčastnil. Naopak, snažil bych se jí vyhnout a všechny kolem sebe varovat před jakýmkoli kontaktem s takto hodnoceným a charakterizovaným společenstvím jakéhokoli typu. Usilovně jsem přemýšlel a hledal možné důvody, proč mé mnohaleté vnímání Integrity Life a dojmy několika desítek mých přátel jsou natolik odlišné od obsahu této práce. Já a ani nikdo z těch, které osobně dlouhodobě znám a s nimiž udržuji osobní vazby či jinak spolupracuji, ani v nejmenším nevnímáme IL tak, jak je v práci popisováno.

Za 20 let praxe ve vedení lidí jak v církvi, tak v komerční sféře, jsem nabyl několik zásadních poznatků. Osobně dnes vlastním a řídím firmu s cca 50 lidmi a jak jsem zmínil již výše, 8 let jsem byl také starším sboru s přibližně osmdesáti členy. Jeden typ zkušenosti se mi za ta léta zopakoval několikrát. Uvedu modelový příklad. Do mé firmy nastoupili někteří lidé, kteří se velmi rychle zapracovali a osvědčili na konkrétní pracovní pozici. Osobně jsem je vedl v růstu. Nabídnul jsem jim, zda by to samé co se naučili, nechtěli naučit někoho nového. Mnozí nabídku s radostí přijali. Po delší době bylo výsledkem to, že se pod nimi rozrůstala stále početnější oddělení. Čím více lidí pod jejich vedením pracovalo, tím vyšší zodpovědnosti měli a tím vyšší vůdcovské schopnosti museli v praxi prokazovat. Někteří z takovýchto nových vedoucích obstáli a jiní ne. Prostě dorostli jen do určité míry vůdcovství, což znamenalo, že každý mohl mít pod sebou pouze takový počet lidí a takové zodpovědnosti, na které stačil. To není ostuda či důvod k jakémukoli ponížení. Snažil jsem se s nimi pracovat, co nejcitlivěji jsem uměl. Snažil jsem se být citlivý a pravdivý zároveň. V některých případech ale výsledkem procesu bylo osobní zranění těch lidí, kteří se v růstu někde „zasekli“ a „výš“ to již nešlo. Osobně jsem je ujišťoval, že to nevadí, nemá to vliv na jejich hodnotu, že si jich stále stejně vážím já i jejich okolí a budeme s nimi spolupracovat na té úrovni, do které vyrostli. Každému z nás přece přirozeně jde něco jiného a nějak jinak. Nejsme stejní. Každý jsme jedinečný. I přes veškeré úsilí někteří z těchto lidí brali zastavení svého kariérního růstu velmi osobně. Výsledkem bylo zranění a opuštění firmy. Své zranění mají v sobě doposud a komunikují ho i lidem okolo sebe, kteří nemají ani v nejmenším vhled do naší firmy a do toho, co se ve skutečnosti stalo. Pravdou ale je, že drtivá většina lidí u nás je spokojená na všech pozicích (ať již vedoucích či samostatně pracujících postech). Také se pracovně setkávám i s těmi, kteří dříve pracovali u nás. Společně rádi zavzpomínáme... Ale jsou 3 lidé zranění a zahořklí dodnes. Usiloval jsem o maximální citlivost a ohleduplnost vůči nim a o jejich slabých stránkách jsem z důvodu jejich ochrany s jinými lidmi nekomunikoval. Oni to ale vzali tak, že je ponižuji, nedoceňuji, nejsou pro mne dost dobří... Ani další osobní rozhovory věc neuzdravily. Snažil jsem se o to i za účasti jimi zvolených svědků. Zranění a zahořklost přetrvává. Znamená to snad, že je naše firma manipulativní, tlačící na lidi... apod? Myslím, že nikoli. Zároveň se ale citlivě snažíme pomoci druhým vyrůst až tam, kam to jde. Pokud byste se zeptali na moji společnost těchto 3 lidí, tak byste do takové společnosti nikdy nenastoupili. Opak je ale pravdou o naší společnosti – 50 lidí zde pracuje rádo. To neznamená, že naše společnost nemá chyby nebo že se jako lidé nikdy vzájemně nezraníme. Holá pravda o naší společnosti je však naprosto jiná, než jakou delší dobu komunikují oni 3 zranění bývalí zaměstnanci.

Ve světle mých zkušeností s vedením lidí a také díky vhledu do okolností odchodů některých lidí z IL se nemůžu ubránit pocitu, že autorka pracovala s velmi malým počtem speciálně vybraných respondentů, jenž opustili Integrity Life často za obdobných okolností jako v mém modelovém příkladu. Jejich lidská očekávání nebo jejich osobní ambice nebyly ze strany IL naplněny. Výsledkem bylo osobní zranění těchto lidí, neboť minimálně v některých případech chybně propojili vnímání vlastní hodnoty se svou pozicí v organizaci nebo se svým úspěchem ve vztazích... Od těch, kteří s nimi na tahle témata mluvili, pak vnímali odmítnutí, ponížení... Tohle změnit je velmi obtížné. Problém vůbec nemusí být na straně toho, kdo takovému člověku musí nastavit zrcadlo. Hodnotit organizaci jako celek na základě dojmů takto zraněných lidí je zcela zavádějící. Nepomůže to vůbec nikomu a těm zraněným již vůbec ne. Osobně neznám autorku ani vedoucího a oponenta bakalářské práce. V případě autorky jako čerstvé absolventky jsem možná schopen neobjektivitu a principiálně zcela špatný přístup ke sběru a vyhodnocování dat omluvit patrně nedostatečnými zkušenostmi s vedením skupiny lidí a neznalostí jistých sociálních jevů, na které všichni dříve nebo později v životě narazíme...

Integrity Life je neziskovou organizací, která mnoha lidem hodně pozitivního dala, dnes dává a věřím, že i v budoucnu může dát. Bylo by chybou, kdybychom jí nepomohli a trvali na závěrech, jež jsou naprosto zkreslující a nevypovídají o realitě vnímání naprosté většiny lidí, kteří organizací prošli nebo jsou v ní dnes aktivně zapojeni. To že je tato bakalářská práce veřejně přístupná na internetu vnímám jako selhání prvoinstančních etických „pojistek“ na Evangelikálním teologickém semináři a Evangelické teologické fakultě UK.

Ing. Miroslav Tesařík
tesarik@atemit.cz